Jak zpomalit a přitom začít stíhat
Cítíte se často pod časovým presem a ovlivňuje to váš každodenní život?
Přepadají vás pocity napětí, děláte si starosti i ohledně maličkostí, představujete si ty nejhorší scénáře, trápí vás bolesti hlavy, zad a nemůžete spát. Tyto všechny pocity mohou souviset s velkým stresem, kterému se dobrovolně vystavujeme.
Položte si základní otázku. Co vás konkrétně stresuje? Čekání ve frontách, pomalá technika, dav lidí, dopravní zácpa. Stává se, že zanedbáváte své potřeby? Dnešní doba na všechny z nás klade velké nároky, přijímáme nové a nové role, ale z těch předchozích moc neubývá, ale nelze stíhat vše, už vůbec ne, na 100%. Když se nám to však nedaří, vnímáme špatnou náladu, naštvanost a jsme přehnaně kritičtí vůči sobě. Bojíme se nedělat nic, jen tak být. Myslíme si, že zvyšujeme výkonnost, ale opak je pravdou. Posilujeme tím našeho autopilota, který řídí náš život. Děláme jedno, ale už v danou chvíli přemýšlíme o dalším, vzniká tu šílené tempo a pocit, že nic nestíháme.
Když se nad tím zamyslíme, tak člověk nepřestal mít čas, protože den má stále 24 hodin. V přírodě a jejích biologických cyklech žádný stres z nedostatku času neexistuje. Vše v ní jde svým tempem. Příroda lidi držela v přirozeném tempu a tím je chránila před zaneprázdněností. Ekonomické teorie, které se zaměřují na neustálý růst, velmi přispěly k našim problémům s časem.
Malé děti nám mohou být vzorem, jak nakládat s časem a být k němu absolutně pozorní. Žijí tady a teď, když si hrají, hrají si na 1000%, když se vztekají, cítí vztek.
Náš mozek dokáže dávat plnou pozornost pouze jedné věci, takže pokud se zaměříme na to, co nyní cítíme, už nemáme prostor pro přemýšlení o tom, že toho máme na dnešek v plánu moc, tzv. učení mindfulness.
Ve chvílích, kdy se cítím jako otrok času, je dobré se zastavit a s nadhledem se podívat na to, co daná situace spouští. Např. pocity vyčerpanosti, podráždění apod. Pokud svůj stres nenecháme rozjet do sebezničujících procesů, je tu šance najít řešení situace. V ten okamžik můžeme jen tak sedět a vnímat svůj dech tady a teď, nechat zklidnit své emoce, pocity v těle...
Abychom se s časem vycházeli, musíme ho přestat vnímat jako nepřítele. Přestaňme tak čekat na "potom", kdy přijde ta správná doba žít podle našich představ. Platí to i v případě, že nás život nyní vůbec nešetří. Neplánujme, neřešme minulost. Přítomnost je lepší, čas v ní běží pomaleji, navíc si to, co prožíváme uvědomujeme.
Praktické cvičení - pohodlně se usaďte a položte si před sebe hodiny s vteřinovou ručičkou nebo čas na mobilu, kde se ukazují i vteřiny. Zkuste se zaměřit na pozorování a vědomé prožívání, jak se pohybuje čas. Vnímejte své myšlenky nad časem a pocity z něho.
Jak začít stíhat?
1. Nestěžujme si na čas
Věty typu - nestíhám, nedávám to, nemám šanci to stihnout přispívají k vnitřnímu tlaku, napětí a stresu, proto je vědomě odstraňte.
2. Buďme bdělí k negativním pocitům
Jak bylo psáno výše, pokud na sobě cítíme negativní pocity, včas se zastavme a jen tak buďme.
3. Stanovme si intervaly pro sebe
Nezapomeňme, jak moc je důležitá péče o duševní zdraví a pravidelně si to dopřejme bez špatného svědomí.
4. Reálné plánování
Dávejme si reálné cíle, které lze splnit.
5. Vytřiďme časožrouty
Velký žroutem času jsou zlozvyky nebo neužitečné návyky, např. sociální sítě. Zbavme se jich. Věci, které dělat nemusíte, nedělejte. Nepřeskakujte z jedné věci na druhou. To, že uděláme 10 věcí najednou neznamená, že toho stihneme víc. Co začnete, snažte se dokončit. Chvalme se, když se něco povede.
Přeji vám plnohodnotný čas, se sebou, se svými blízkými
Vaše Zuzka S.