Být sám sebou, tady a teď

"Buď někým, kým chceš opravdu být. Ne někým, koho chtějí ostatní vidět." 

Jak být sám sebou? Tímto tématem se budeme zabývat právě dnes. Ptáte se, ale co  je vlastně být sám sebou? Být sám sebou je stav, kdy jste v souladu s tím, kým ve  skutečnosti opravdu jste. Nosíte tolik masek, že už nevíte, která je vlastně ta vaše a ta pravá.
Po příchodu domů tyhle masky odhodíte a najednou jste sami sebou. Jestliže to takto je, tak pojďme společně najít cestu, jak být sami sebou.Tyhle masky nám totiž brání v průchodu emocí, štěstí a spokojenosti, naopak se objevuje nenávist, zlost a agrese.

Snažíte se zalíbit ostatním. 

Možná, že vás okolí bude mít rádo, ale citlivější osoby tu masku stejně poznají a  především, co je podstatnější je to, že vy sami sebe rádi nemáte. Chováte se zavrženíhodným způsobem tak, že ubližujete pouze sami sobě.  Potlačujete své potřeby a vede to k agresi či nemoci. Prvním krokem může být, uvědomění si, že žiji život  pouze sám pro sebe, ne pro ostatní. Bez pocitu viny a sobeckosti. Ve vašem životě hrajete tolik rolí, že už ani nevíte, čí jste a jaká je vaše skutečná osobnost. Ano, již od útlého dětství vás doma i ve škole vás učili, že musíte být takoví a makoví. Pokud budete chtít splívat s davem a být průměrní, tak samozřejmě ano. Ale každý z vás je jedinečný a výjimečný (každý z vás může v něčem vynikat), ale k tomu je potřeba býti svůj a býti skutečnou osobností.

Společnosti se však hodí mít více ovcí, které splynou s davem a jsou poslušné. Vyberte si však být tou černou ovcí, na kterou si všichni ukazují prstem, lidé o vás mluví a diskutují, ale vy jste se svým životem spokojení. Ta černá ovce to má samozřejmě těžší, protože dělá věci, které nejsou podle většinové společnosti správné a jsou také občas nepopulární. Jenže tahle ovce žije svůj vlastní život - občas se naštve, křičí, je nepříjemná, ale cítí, že je to tak správně oproti tomu, kdyby něco potlačovala. Tahle ovce umí přiznat, že šlápla vedle i za cenu omluvy. Dost ale o ovcích. :-)

Pokud věříte stejně jako já, že duše je spojená s tělem a že psychosomatika je velmi mocná. Potlačování sebe a osobnosti přináší spoustu blokád a nemocí. Působí na naše tělo jako jed. Potlačujete sebe, a tak i své tělo, které nemáte rádi, nejste spokojeni se svým životem a opět to odnáší vaše tělesná schránka. Až v okamžiku, kdy nemoc vstoupí do vašeho života, začnete přemýšlet, co jste v životě dělali špatně.
Tělo nezná jiný způsob, jak vám ukázat, že děláte něco špatně. Začněte tím, že řeknete stop. V ten okamžik už nehrajte role a odhoďte masky. Nepotlačujte sebe a nedělejte to, co nechcete. Nestojí vám to za to. Možná, že to bude dlouhá cesta plná extrémů,  bolestí a ztrát, ale naleznete sami sebe. Uvědomuji si, že to není snadné. Nepřemáhejte se a nesnažte se zavděčit - emoce bublají pod povrchem a jednou bouchnout musí a nadělají spoustu zbytečných škod.

To nejlepší, co můžete udělat pro sebe i pro druhé, je v každém případě postarat se sám o sebe a být spokojený sám  se sebou.

Přijměte se takoví, jací ve skutečnosti opravdu jste. Mějte se rádi se všemi nedokonalostmi a negativními stránkami. Naslouchejte více sami sobě, svému já a
nebojte se jít vlastní cestou. Vaše okolí bude spokojené, protože vy jim budete dávat pozitivní energii a lásku.

Tohle je jistě cesta něco méně pohodlnější, těžší a také náročnější, ale často těžší cesta je ta vaše a správná.